Nábor nového člena

14. srpna 2013 v 21:24 | Neithir |  Strážkyně Harmonie
Dnes bych chtěla tento díl věnovat dívce, která dodala našemu příběhu dodala to nejpodstanější, bez ní by to byl příběh bez významu ... dnes je to věnováno *Viole-chan*!

Nad malou vesničkou v údolí mezi horami na soutoku dvou řek se rozzařovali první paprsky ranního slunce. Tři postavy v ninja oblecích sledovali klidnou krajinu. Všichni měli na obličejích masky, na čele vyrytý znak ying yang. Byli to takzvaní strážci harmonie.
"Další nový klidný den." povzdechl si jeden z nich.
"Dej si pozor na přání, Akiro." upozornila ho druhá postava s dlouhými červenými vlasy.
Akira byl vysoký tak 193 centimetrů, tmavovlasý na krátko střižený, s vypracovaným tělem a snědou pletí. U strážců byl už rok, oproti ostaním je to jen chvilka. Sám si ale myslí, že již našel místo, kam patří.
"Měli bychom zajít do pevnosti, vyslechnout si noční strážce, Satsuki." dodala třetí postava po chvilce ticha. Měl velmi příjemný melodický hlas.
"Máš pravdu, Tadeo." souhlasila druhá postava žensksým hlasem.
Tadeo byl strážcem již od počátků této organizace, dobrých 14 let. Sám dlouho velel jednotkám, avšak se pak stáhl do pozice učitele nových strážců. Věděl nejlépe, co tato práce obnáší, kdo má na to povahu udržet tajemství za každé situace nebo se snaží najít, v čem člověk vyniká a mohl by to využít u strážců. Satsuki u něj také skládala zkoušky. Avšak ona byla dočista na jiné úrovni než ostatní. Moc ho tedy ani nepřekvapilo, že to právě ona byla zvolena do velení. Akiru našla Satsuki, když před něčím utíkal. To právě díky ní se stal strážcem, učil se od ní. Tadeovi přišlo, že ale až moc se na ní stal závislým, vzniklo mezi nimi nejspíš pouto, které by u strážců nemělo být.
Vydali se lesem dolů do údolí. Na okraji lesa byl skryt vchod z pevnosti. Tam na ně již čekali tři skupiny ninjů, vždy skupina po třech.
"Kde je čtvrtá skupina?" zeptala se je dívka.
"Nevíme, zatím nepřišla zpráva od nich." pověděl jim jiný zahalený ninja.
"Budeme muset za nimi vyslat tým, zkontrolovat situaci." dodala jejich velitelka.
Strážci se na sebe zahleděli. V tom uslyšeli kroky příchozýho.
"Satsuki-sama, mám pro Vás zprávu od východního týmu." odpověděl zadýchaný ninja.
"Dobře, povídej." naslouchala netrpělivě.
Ať už to bylo cokoliv, neměla z toho zrovna nejlepší pocit. Dalo by se říci, že špatný pocit.

Za necelou hodinu stáli Satsuki s Akirou na prahu domu klanu Yanagi. Kano právě snídal, dal jim pokyn, aby mu sdělili, proč ho ruší při jezení. To vlastně on založil strážce harmonie, musí ochraňovat klan s vesnicí. Samozřejmě že musí znát všechny informace, nic se nesmí dělat za jeho zády. Taková byla pravidla. Satsuki se podívala na dvě malé dívenky, co si hráli na nádvoří. Malá Sachi a Sayuri. Zachvilku je opět čekal tvrdý výcvik, snažili se o velký rozvoj jejich schopností už tak v raném věku. Děvčátka byla bloňďatá s velkými modrýma očima, k tomu ještě narozena ve stejný den. Dvojčata. Sachi byla silnější, trénink zvládala bez problémově. Avšak Sayuri byla slabší, něžné a milé povahy. Nikdy nikomu nechtěla ublížit a zvlášť né své sestře. Kano je nutil bojovat proti sobě, že prý jim to usnadní trénink. Satsuki dost času trávila s malou Sayuri, aby jí pomáhala zvládat lekce a mohla se tak stále držet rychlého tempa tréninků.
"Tak co se děje, Satsuki?" otázal se vysoký, statný muž, upřeně hledící se svými zelenými očima na dva klečící ninji před sebou. Satsuki mu podala zprávu, ten jí jen s otráveným výrazem přijal.
"Co je to?" zeptal se.
"To přišlo dnes ráno od východního týmu." odpověděla mu.
"Dobře, denní tým už nejspíš k nim dorazil."
"Ehm, ne. Vydala jsem rozkaz, aby zůstali opodál a kryli noční tým, který zatím získává informace." dodala Satsuki.
"Myslel jsem si to." povzdechl si a podíval se směrem k lesu.
"Stáhni noční tým, Satsuki, a vydej se s Akirou pátrat dál. Chci tu mít co nejdříve souhrnou zprávu, kdo to z Akatsuki byl, co tu dělali, proč zrovna jsou zde ... všechno. Jděte!" rozkázal Kano. Hiroki je však zastavil, než se rozutekli.
"Nevím, zda-li je to dobrý nápad poslat na Akatsuki jenom dva z našich strážců." a pousmál se na Satsuki.
Hiroki byl její učitel, vážený člen klanu Yanagi. Vzal Satsuki k sobě domů, když neměla kam jít. Díky němu si opět mohla připadat jako doma, vybudovat si nové vztahy. A ona na oplátku přísahala, že je bude všechny ochraňovat. Hiroki jí měl rád jako svou dceru, o toho víc překvapilo, jakým talentem překypuje.
"Nebojte se, vezmu si sebou i denní tým, bude nás více." odpověděla mu dívka.
"A co takhle snídaně, vy dva stážci! Hladoví nebudete moc platní." vyběhla na ně Takara.
"Ty si snad děvče zlaté myslíš, že nepotřebuješ jíst?" a v ruce jim podávala snídani.
Akira se hned pustil do snídaně, ten se trápit hlady nenechal. Satsuki si jí opatrně uložila do taštičky na zádech.
"Arigato Takara-sama." poděkovala dívka.
Kano znechucen raději odešel. Neměl jí v lásce, opovrhoval jí, nepatřila do rodiny. Přes to se tak k ní chovali ti dva staří blázni, jako kdyby měla své místo zde.
"Trápíš nás, Satsuki-chan." povzdechl si Hiroki.
"To bych vážně nerada. Ještě jednou, arigato." a vydala se na cestu. Akira se okamžitě přidal k ní.

Mezitím v Deidarovi skrýši ...
"Vypadá to tu tak, jak jsme to tu nechali." přemýšlel Itachi.
"Čekal jsi snad rekonstrukci bejváku, když jsi mě odtáhl sebou?!" začal vyšilovat Dei.
"Vlastně jsem si před tím nebyl zcela jist, jestli jsi tu žil sám a nebo jestli jsi měl i společnost." odpověděl mu Itachi.
To Deidaru ještě více rozzuřilo, vztekle na něj spustil.
"Néééé ty - ty." zastavil se a přemýšlel, jak bude dál pokračovat, nebo jaký název na něj použije.
" Překazil jsi mi všechny plány. Mohl jsem být už králem umění, mít tu davy bab a dělat si tu, co chci." začal poté lapat po dechu. Vážně ho naštval a ještě k tomu se na něj tváří, jak kdyby ho to vážně nezajímalo.
"Ach tak." prohlásil nudně Itachi.
"Nebýt toho, že jsi mě chytil do genjutsu, tak by jsi nikdy nevyhrál. Musel jsem kvůli tomu jít do té hnusné jeskyně a dělat přihlouplé úkoly. Myslíš si, že tu za ty roky někdo .... počkat!" zvolal překvapeně. Nevšiml si sochy, která stojí za Itachim. Byla stejně vysoká jako on a i stejnou podobiznu, celý hlínový Dei. /Co tu k sakru dělá ta socha?!/ přemýšlel dál Deidara. Musel začít vzpomínat, co se vlastně událo, před rokem a půl. Itachi se procházel po té velké místnosti, narazil na malou zaprášenou knížečku. Když jí otevřel, vylekal se. Nechápal. Hleděl sám na sebe namalovaného na těch stránkách. Ale daleko menší a mladší. Byl tam namalovaný i jeho malý bráška, Sasuke. Chvilku zůstal hledět na bráškovo obrázek. Pak si prolistoval další obash knížečky. Kdyby to maloval Deidara, nebyl by tam Sasuke, ale už né vůbec Kushina s Minatem, nebo dokonce Kakashi. Musel to malovat někdo, kdo je všechny znal. Deník se mu pomalu sesunul z ruky, chytil jej na poslední chvíli. Vypadala mu z ní stará fotografie. Itachi jí pomalu zvedl, aby jí mohl otočit a podívat se na ní. Když jí rukou otočil, přišli na něj mrákoty. Srdce se mu málem zastavilo.
/To není možné, vždyť je mrtvá!/ ujišťoval se Itachi. Do toku jeho myšlenek mu skočil Deidara.
"Ajóó, myslím, že tu se mnou bylo nějakou chvilku děvče, jak se to jenom jmenovala ..." a hluboce se zamyslel.
"Ame no Uzume." odpověděl mu Itachi.
"Jo, přesně tak. Počkat! Jak to víš? To mi zase lezeš do makovice?" opět se začal červenat vzteky Deidara.
/Sakra, to jsem snad zase pod genjutsem?/ a snažil se zjistit, jestli doopravdy není pod jeho technikou. Itachi se na něj zahleděl. Po nějaké chvilce nakonec promluvil.
"Myslím, že jsme našli dalšího do party."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Viola Viola | E-mail | Web | 19. srpna 2013 v 23:11 | Reagovat

Začína to byť čím ďalej tým viac napínavejšie a lepšie.. Rysuje sa tu jedna zápletka za druhou :D Už sa neviem dočkať pokračovania Neithir-chan ^^
Arigato gozaimasu za venovanie a moja hlboká, úctivá poklona, čelo na zemi n.n
Bolo mi cťou s vami spolupracovať dievčatá ;)

2 Viola Viola | E-mail | Web | 6. ledna 2014 v 0:10 | Reagovat

.. Prajem vám krásny Nový rok dievčatá!! ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama